HOROKLUB Chomutov
 

Svátek má
*   Termín příští metodiky bude včas oznámen. Metodika je pro nováčky povinná.   *
Tisk stránky
Poslední hotové stránky :
[princip vrstev]  [rázová síla]  [klasifikace]  [skalní technika] 
 

HORSKÁ NEMOC

Obsah : [obecně ] [vliv nadmořské výšky ] [etapy pobytu ] [příznaky ] [příčiny ] [prevence ] [bodování ] [otok plic ] [otok mozku ]

Na začátek stránky.  1. Obecně

Vznik akutní horské nemoci (AHN) hrozí již výškách nad 3000m (záleží na jedinci), proto je nutné znát příčiny a příznaky této nemoci. Hlavním fyziologickým problémem ve vysokých výškách je snížení barometrického tlaku (složení vzduchu se nemění do výšky 20km), což má za následek zřídnutí vzduchu a tím i méně kyslíku v litru vzduchu (stav nedostatku kyslíku ve zvduchu se nazývá hypoxie). Tlak je v 5000m poloviční a v 8000m pouze třetinový. Také záleží na fyzické kondici každého jedince, protože to ovlivňuje výkonnost transportního systému kyslíku z plic do svalů.

Na začátek stránky.  2. Vliv nadmořské výšky na organismus

Výška do 1000m : V této v nulové výšce je vliv zanedbatelný, u moře pak žádný.
Výška 2000m : Stálý vliv nízkého tlaku je patrný při námaze.
Výška 4000m : Lze očekávat příznaky AHN, bolest hlavy, těžké dýchání, tlak na prsou.
Výška 5000m : Vliv nízkého tlaku je patrný i při odpočinku (člověk není stvořen pro trvalý život nad 5000m). Zvyšuje se riziko dehydratace a tím i AHN (otok plic nebo otok mozku).
Výška 7500m : Zde začíná zóna smrti, aklimatizace již není možná, tělo již nedokáže regenerovat, délka pobytu max 2-3 dny. V této výšce je stálý život nemožný.
Výška 8000m : Třetinový tlak, čtvrtina kyslíku, délka pobytu max 12-20 hodin.

Na začátek stránky.  3. Etapy pobytu v nadmořské výšce

Bez příznaků : V prvních několika hodinách nejsou žádné příznaky AHN.
Aklimatizace : Trvá několik dní s příznaky AHN, ale je to přechodné období.
Přizpůsobení : Organismus je plně aklimatizován a je schopen podávat výkony. Trvá až 4 týdny, záleží na dosažené nadmořské výšce.
Degradace : Organismus ztrácí rychle výkonnost, dochází k úbytku svaloviny a ke zhoršení psychomotorických vlastností. V organismu probíhají nevratné změny. Průběh aklimatizace po příchodu do velké výšky. Na grafu je znázorněna změna tepu v % po příchodu do velké výšky a na vodorovné ose pak doba potřebná pro aklimatizaci organismu. Doba potřebná pro aklimatizaci je individuálně odlišná, závisí na dosažené výšce, zdravotním stavu a překonaném výškovém rozdílu.
Orientačně platí :

Na začátek stránky.  4. Příznaky AHN

Dechové potíže : obtížné nebo rychlé dýchání, bolest při dýchání, kašel.
Srdeční potíže : nepravidelná srdeční činnost, bolesti na hrudi.
Neurologické potíže : bolest hlavy, závratě a ztráta rovnováhy, spavost, neschopnost koncentrace, ztráta paměti, úzkost, předrážděnost, noční nespavost, hluchota, podceňování nebezpečí.
Trávicí potíže : bolesti žaludku, zvedání žaludku, zvracení, průjmy, zácpy.
Všeobecné příznaky : horečky, chvění, třes, zrakové potíže, krvácení z nosu, nízké močení, otoky rukou, nohou nebo obličeje a očních víček.

Na začátek stránky.  5. Příčiny AHN

Rychlost výstupu : Denní převýšení by mělo být 500 až 600m.
Fyzická zátěž : Přecenění svých fyzických schopností.
Chlad : Nedostatečná výstroj.
Tekutiny : Nedostatek denního přísunu tekutin (čím výše, tím více tekutin).
Spánek : Nedostatek spánku.
Individuální citlivost : Každý člověk reaguje jinak na výšku.

Na začátek stránky.  6. Prevence před AHN

Na začátek stránky.  7. Bodování příznaků AHN

Podle tohoto bodování je možné přibližně určit vážnost AHN. Následná opatření.
Upozornění !!! Sestup do nižší výšky při AHN je vždy zásadním a nenahraditelným léčebným opatřením !!!

Na začátek stránky.  8. Otok plic

Vlivem nízkého tlaku dochází, někdy i během několika minut, k hromadění tekutiny v plicní tkáni a v plicních sklípcích. Dostavuje se těžká dušnost a nemocný vykašlává krvavě zbarvený hlen. Na rozdíl od zánětu průdušek nebo zápalu plic probíhá otok bez vysokých teplot a po sestupu nižší výšky se stav zásadně lepší.

Na začátek stránky.  9. Otok mozku

Opět vlivem nízkého tlaku dochází k hromadění tekutiny uvnitř lebky a tím ke stlačení mozkové tkáně, čímž dochází k nervovým poruchám a bezvědomí. Pokud se otok mozku vyskytne ve výšce nad 7000m, bývá jeho vznik rychlý a průběh často smrtelný.

Shakal (c) 2005

 

Poslední aktualizace: 20.04.2005